Dopil jsem lahev a hodil ji za sebe,
zezadu me bodly strepy skla,
kdo mel kridla, ten odlitnul do nebe,
obloha smichy vypraskla.
Vyklizime pozice, uz mame ruku na klice,
naposled se rozhlidnem, nez propadnem panice.
Vyklizime pozice, uz mame ruku na klice,
naposled se rozhlidnem, nez propadnem panice.
Pozbiral jsem strepy a slepil je zpatky,
do oci me bodlo prazdno v nich,
jistota zmizela zadnimi vratky,
z oblohy stale prsel smich.
Vyklizime pozice, uz mame ruku na klice,
naposled se rozhlidnem, nez propadnem panice.
Vyklizime pozice, uz mame ruku na klice,
naposled se rozhlidnem, nez propadnem panice.