Ja jistou vyrec
prece miti
a ta ve mne
sem a tam se mliti
vsak povetsinou, povetsinou
povetsinou nemy byti
nebot kde ucho nastraziti
tam ani usta nemluviti
jen jisti, kouriti a piti.
Me mraziti
a mne ruce se trasti
mne v usi zvoniti
a mne v hlava
choditi do kola myslenka jedina,
myslenka jedina,
myslenka jedina, kterou ja neumeti
napsati ani vysloviti,
ale ona byti tady a byti muj nepritel.