Já včera hučel do Běly o harmonii duší
A poslouchal jsem zardělý, kterak jí srdce buší,
Ach, Bělo, Bělo, Bělo má, sdělila jsi mi suše,
Že člověk taky tělo má, ve kterém sídlí duše.

Ačkoli nejsem zbabělý, já váhal dlouho drahně:
Chtít příliš mnoho od Běly a skončit v mravním bahně,
Jak včera raší podběly na pasekách i jinde,
já dostal dopis od Běly, Běla mi dala kvinde.