Vstávám, žízeň, řekne mi dobrý den,
du sem, du tam, tam kde si zachlastám.
Sednu si u Fóglů ke stolu a přijde ke mě číšník,
dám si pivo a né kofolu, když umírám žízní.

Už je to, je to tam známý nepoznávám,
chlastám, chlastám, zamlženej zrak už mám.
Ať dělám co dělám, já ze židle pořád padám,
říkaj mi moji přátelé, proč tolik chlastám.

Zase sem na mol, já zase sem na mol,
protože se vyhejbám pití koka kol.

Zkouším svý tělo zvednout na nohy, když od stolu se zvedám,
padám znova, nemám na to vlohy, já miluji vás madam.

Zase sem na mol, já zase sem na mol,
protože se vyhejbám pití koka kol.