Slunce zapadá a svíce jež hoøí
pálí do oèí zpustlých v obrazu Tvém
poslední rùže zbývá rudá jak krev
podávám ji prázdnými dlanìmi Tobì

Pár kapek vína na dnì kalichu
smáèím své rty jak polibek, pøísaha vìrnosti
a meè je v mých rukách, jak d隝 mé vlastní duše
zvedám jej k pøísaze vìrnosti, odpus má slova