Jako řetěz namazanej
Zapadá do těžkejch kol
Životem unavenej
V jeho očích stín a vzdor

Jen chvíli s náma stál
Ubalil a povídal
Mám život předivokej
Ale není zas tak zlej

Oči co maj povahu svou
Někdy mluví sami dál
Stejně už nic nevymažou
Taky kdo by o to stál

On na svůj nástroj hrál
Ubalil a povídal
Mám život předivokej
Jo divokej

Ani náhodou,
Život není tak zlej
Dá se vážně říct - fajnovej
Ani náhodou
Když seš za vodou
Všichni plácaj tě po ramenou

Jeho mozek zatavenej
Rozhlíží se sem a tam
Životem unavenej
Snad se z toho vymotám

Ani náhodou,
Život není tak zlej
Dá se vážně říct - fajnovej
Ani náhodou
Když seš za vodou
Všichni plácaj tě po ramenou